V jakých situacích selhává OPOL?
- 16. 5.
- Minut čtení: 3
Aktualizováno: před 1 dnem
Používáte OPOL? Ne vždy je to nejlepší volba.
Metoda OPOL (one parent, one language) bývá pro spoustu rodičů úplně první volbou ve chvíli, kdy začnou přemýšlet o vícejazyčné výchově. A dává to velký smysl. Na první pohled je to jednoduché, přehledné a přirozené řešení. Každý rodič na dítě mluví svým jazykem a není potřeba nic složitě řešit, plánovat ani kontrolovat. Rodiče mají pocit, že když budou důslední, věci se tak nějak „zařídí samy“.
Jenže potom do toho vstoupí každodenní realita, která už tak jednoduchá není, a začnou se objevovat první překážky. Děti přestanou ve slabším jazyce odpovídat, začnou ho odmítat nebo se úplně vytratí. A rodiče si začnou přirozeně klást otázku, jestli někde neudělali chybu.
Ve většině případů ale nejde o chybu, spíš o to, že OPOL narazila na své limity. Je to silná metoda, která ale funguje dobře jen za určitých podmínek, které se v běžném životě málokdy dlouhodobě udrží.
Kdy je tedy potřeba metodu doplnit, upravit nebo třeba i zvolit jinou?
Jeden rodič tráví s dítětem výrazně méně času
Jedna z věcí, která se v teorii snadno přehlédne, je prostý fakt, že ne všichni rodiče tráví s dětmi stejně času. V ideálním světě by to bylo 50/50, v reálném to tak nebývá. A jazyk je na množství kontaktu extrémně citlivý.
Pokud je jediným nositelem jazyka jeden z rodičů a ten nemá možnost s dětmi jazyk procvičovat pravidelně a smysluplně, přirozeně ten jazyk ustupuje a je potřeba hledat jiné alternativy.
Menšinový jazyk nemá podporu mimo rodinu
OPOL také není vhodný, pokud nemá podporu mimo rodinu. Aby si děti jazyk udržely, potřebují ho slyšet nejen od rodičů, ale i od ostatních lidí. Potřebují naposlouchat různé přízvuky, různé formy výslovnosti a potřebují vědět, že je ten konkrétní jazyk důležitý a užívaný.
K tomu jim nestačí ho slyšet jen od jednoho z rodičů. Pokud tedy rodina nemá podporu širší rodiny nebo jiné komunity, menšinový jazyk zpravidla nemá tolik možností se rozvíjet a pomalu se vytrácí nebo přechází do pasivní formy.
Rodiče nerozumí jazyku toho druhého
Vzájemná znalost jazyku u rodičů není podmínka, OPOL může dobe fungovat i tehdy, pokud jeden z rodičů jazyk neovládá. Může to být ale překážka hned ze dvou důvodů.
Menšinový jazyk vždy potřebuje určitou podporu navíc. V praxi se velmi často stává, že rodina dospěje do stádia, kdy je potřeba ho posílit. A právě v takovém případě je důležitá podpora druhého rodiče, která je ale podstatně menší, pokud daným jazykem nemluví
Zadruhé, pokud jeden jazyku nemluví, rodiče přirozeně sahají po společném jazyku, kterému rozumí celá rodina, což ve většinou případů bývá jazyk společnosti. Menšinový jazyk tak získává o to méně prostoru a pomalu ustupuje.
V rodině je více sourozenců
Příchod sourozence zamíchá nejen rodinnou dynamikou, ale i tou jazykovou. Děti si totiž postupně vytvoří vlastní způsob komunikace a obvykle si mezi sebou vyberou jeden jazyk, který budou používat. Často jde o většinový jazyk, protože ho znají i z prostředí mimo domov a je to pro ně proto přirozenější a jednodušší.
Jako rodiče se sice můžeme snažit jejich volbu ovlivnit, ale ve většině případů to nemá velký efekt. Menšinový jazyk tak ztrácí další důležitý prostor a často je potřeba hledat jiné způsoby, jak ho u dětí posilovat.
Později, když jsou děti starší
Jak děti stárnout, postupně se mění i samotná role rodiny. V raném dětství má rodina obrovský vliv na to, jakým jazykem dítě mluví. Rodiče určují prostředí, ve kterém se jazyk vyvíjí a mají možnost ovlivnit, s kým se dětí vidí. To se ale postupně mění.
Postupem času začne mít velký vliv školka, škola, kamarádi a obecně venkovní svět. Stále větší vliv začíná mít školka, škola, kamarádi a celkově okolní svět. A pokud je menšinový jazyk podporovaný pouze metodou OPOL, ten většinový ho časem výrazně převáží a začne dominovat.
Co z toho tedy plyne?
OPOL je velmi účinná metoda, která ale není univerzálním řešením pro všechny a sama od sebe nezaručuje úspěch. Je velmi náchylná na podmínky a čím jsou děti starším tím je složitější ji udržovat.
Spousta rodičů s metodou OPOL začíná, ale postupem času ji musí upravit, doplnit nebo od ní třeba i ustoupit, protože dostatečně nepodporuje menšinový jazyk.
Pokud se nacházíte v některé ze zmíněných situací, neznamená to, že OPOL nemá smysl, ale znamená to, že je možná potřeba situaci znovu zhodnotit a případně strategii pozměnit, aby vyhovovala vaší rodině.
Potřebujete poradit?
Jsem psycholožka a pracuji s vícejazyčnými rodinami. Ráda s vámi proberu vaší rodinnou situaci a vytvoříme společně jazykový plán přímo na míru. Sama vychovávám bilingvní děti a mám v této oblasti dlouhodobé zkušenosti.
Komentáře