%20(1).jpg)
Mikroagrese
"Drobné narážky s velkým dopadem"
„Odkud doopravdy jsi?“ „Na to, že nejsi rodilý mluvčí, mluvíš skvěle!“ „Mohu si sáhnout na tvoje vlasy?“ "Proč má jediná tvoje mamka zahalené vlasy?". Takové věty zní možná neškodně, pro děti z multikulturních rodin mohou být však bolestivou připomínkou toho, že jsou vnímány jako „jiné“. Říká se jim mikroagrese a jsou to drobné slovní údery, které mohou mít zejména na děti velmi negativní dopad.
%20(1).jpeg)
"Nevhodný kompliment, zvědavý dotaz nebo ironické poznámky, které zpochybňují, kam děti opravdu patří.
Co je to mikroagrese?
Mikroagrese jsou drobné, každodenní situace, kdy někdo svým komentářem nebo připomínkou nevědomky zpochybní identitu nebo hodnotu druhého člověka. Na rozdíl od otevřené diskriminace nejsou většinou míněny zle. Většina lidí, kteří se mikroagrese dopouštějí, si vůbec neuvědomuje, že jejich slova mohou být zraňující. Často si myslí, že vyjadřují zájem nebo pochvalu. Například věta „Ty jsi tak exotický!“ zní jako kompliment, ale pro dítě to může znamenat jen další připomínku, že nezapadá.
Mikroagrese se nemusí týkat jen slov. Mohou to být také různé činy nebo přístup od okolí. Například když se učitel více ptá na chyby dítěte jen proto, že jeho čeština není dokonalá, nebo když si vrstevníci ve škole mezi sebou špitají, že jeho svačina „divně voní“.
Zásah do kulturní identity
Mikroagrese se mohou zdát malé, ale v průběhu času se navalují a z dlouhodobého hlediska mohou mít opravdu silný dopad. Obzvláště citlivé jsou na mikroagrese právě děti z multikulturních rodin, které každodenně balancují mezi dvěma kulturami a bývá pro ně obecně obtížnější najít si své místo ve světě. Tyto drobné projevy u nich mohou posilovat nebo vybudovat pocit, že jsou jiné a nejsou plně akceptované. To může mít velmi negativní dopad na vývoj jejich kulturní identity.
..
Formy mikroagrese
Mikroagrese se mohou projevovat různými nenápadnými způsoby – od slovních poznámek přes gesta až po přístup okolí.
Zvídavé dotazy
Jednou z forem mikroagrese jsou zdánlivě nevinné otázky, které často vycházejí z upřímné zvědavosti nebo touhy poznat něco nového o druhém člověku.
-
„Proč máš jinou barvu pleti než tvoje máma?“
-
„Jak to, že mluvíš tak dobře česky?“
-
"Proč musíš každý den nosit tu čepici?"
-
„To je vtipné jméno. Co to znamená?“
Idealizace
Idealizace je další formou mikroagrese, která může na první pohled vypadat jako pochvala, ale ve skutečnosti dítě vtahuje do světa stereotypů. Namísto toho, aby uznávala jeho jedinečnost, zjednodušuje jeho identitu a přehlíží, kým skutečně je. Stejně tak je tomu u komplimentů, které sice mohou znít mile, ale zároveň vlastně podsouvají očekávání, která nemusí mít s osobností daného dítěte nic společného.
-
"Mulati jsou tak krásně exotičtí".
-
"Tak to umíš určitě krásně zpívat".
-
"To ti závidím, že máš asijský původ. Asijatky jsou vždycky štíhlé, mají malý nos a světlou pleť."
-
"Ty máš tak krásně snědou pleť".
Vyloučení nebo odlišný přístup
Další formou mikroagrese je chování, které se projevuje vyloučením z určitých aktivit nebo odlišným přístupem.
-
Dítě není pozváno k tomu, aby se účastnilo tradičního festivalu, protože se předpokládá, že nezná kroky a nezajímalo by ho to.
-
Děti si s někým nechtějí hrát, protože vypadá odlišně.
-
Učitelka dává dítěti lehčí úkoly, protože neví, jestli správně rozumí česky.
Předpoklady
Častou formou mikroagrese je také chování nebo výroky založené na předpokladech.
-
Dítě je automaticky ve škole přihlášeno na hodinu afrických tanců, protože se předpokládá, že jelikož má nigerské kořeny, tak ho to bude zajímat.
-
Matka, která má tmavší barvu pleti než její dcera, je požádána, aby ukázala ve školce občanský průkaz, protože jí nevěří, že je její matka.
-
Skupina dětí si dělá srandu z židovské kultury a jelikož nikdo nevypadá jako "typický Žid", neberou ohled na dítě, které má z poloviny židovské kořeny.
Tlak na adaptaci
Poslední formou jsou situace, při kterých jsou děti nevědomky nuceny se přiklonit k určitému původu. Tento tlak může přijít od okolí, kdy se od dítěte očekává, že bude reprezentovat pouze jednu část své etnické nebo kulturní identity,
-
Dívka s africkým původem a hustými kudrnatými vlasy dostává od svých spolužáků neustále rady, že by si je měla žehlit, protože by vypadala lépe.
-
„Když jsi tady, měl/a bys mluvit jenom česky.“
-
Učitelka ve Francii vidí, že spolu sourozenci mluví česky a reaguje: "Nemluvte spolu česky, nikdo vám nerozumí".
Jak můžeme dětem pomoci?
Může být velmi frustrující, když vidíme, že naše děti zažívají mikroagresi, ať už ze strany spolužáků, učitelů nebo jiných lidí. Naštěstí máme jako rodiče spoustu nástrojů, kterými jim můžeme pomoci na takové situace reagovat a vypořádat se s nimi sebevědomě a sebejistě.
Vysvětlit jim, co mikroagrese znamená
Většinou si děti vůbec neuvědomují, že mohou jejich poznámky nebo chování tomu druhému ublížit a stejně tak si spoustu dětí neuvědomuje, jaký dopad na ně takové výroky vlastně mají. Z toho důvodu je velmi důležité toto téma s dětmi otevřít, vysvětlit jim vhodnou formou, co to mikroagrese je, kde se vyskytuje a jaký to může mít na toho druhého vliv.
U malých dětí můžeme použít analogii s bodnutím od komára.
Poskytnout bezpečné místo pro sdílení
Abychom si s dětmi o tomto tématu mohli otevřeně povídat a být tu pro ně, je vždy potřeba vytvořit bezpečné místo, kde se nebudou bát sdílet své zkušenosti a pocity. Základem je nezveličovat ani nebagatelizovat to, co nám říkají nebo co je pro ně důležité. I drobné věci nebo zdánlivě nepodstatné komentáře pro ně mohou mít velký význam.
Naučit je reagovat
Schopnost reagovat na nepříjemné situace nám dává pocit kontroly. A proto i v tomto případě je důležité, aby se děti naučily, jak na takové situace reagovat. Jako rodiče jim můžeme pomoci tím, že s nimi konkrétní situace nacvičíme, podpoříme je ve vyjadřování emocí a ukážeme jim, že mají právo na respekt.
Můžeme s nimi nacvičit konkrétní věty, kterými odvrátí pozornost zpátky, vyjádří své pocity, využijí jako obranu humor nebo stručně objasní fakta. Např. "Není mi příjemné, když to o mě říkáš", „Co tím myslíš, když říkáš, že vypadám exoticky?“, "Ano, je to moje mamka. Ne všichni musí vypadat stejně jako jejich rodiče". "To je moje oblíbené jídlo, už si to někdy zkusila?"
Budovat zdravé sebevědomí a kulturní identitu
Mikroagrese mohou nejvíce zasáhnout děti, které jsou stále v procesu budování identity a hledání svého místa ve světě. Samy si totiž ještě nejsou jisté, ke komu vlastně patří a takové poznámky nebo chování je v tom utvrzují.
Z toho důvodu je důležité, abychom už od malička dětem pomáhali si budovat silnou kulturní identitu a rozvíjeli jejich zdravé sebepojetí a sebevědomí. Více o tomto tématu v sekci kulturní identita.
Být jejich advokátem
V některých případech je potřeba být pro děti advokátem. Pokud si všimneme, že zažívají mikroagresi ve škole, je na místě o tom mluvit s učiteli nebo vedením. Vytvětlit situaci, požádat o citlivější přístup, nabídnout zdroje nebo pomoc.
Související témata
.jpg)
.jpg)
_edited.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)