%20(1).jpg)
"Vše je nové a skvělé až do té doby, dokud tomu tak najednou není."
Někdy nás po pár týdnech v zahraničí přepadne úzkost a začneme mít pocit, že nerozumíme místnímu způsobu života. Můžeme se cítit zahlcení, zmatení, podráždění a bez motivace. Často se nám také začne stýskat po domově a začneme pochybovat o našem rozhodnutí se přestěhovat. To je většinou známka, že si procházíme kulturním šokem.
"Kulturní šok je přirozená součást expat zkušenosti."
Co je kulturní šok?
Termín „kulturní šok“ poprvé použil antropolog Kalvero Oberg v 50. letech, aby popsal pocity, které lidé zažívají při kontaktu s novou kulturou, ať už při cestování nebo dlouhodobém pobytu v cizí zemi. Je to přirozená reakce našeho těla, která přichází jako odpověď na směs nových tradic, zvyků, cizí jazyk, odlišné jídlo, počasí nebo odloučení od důležitých lidí v našem životě.
Kulturní šok trvá několik týdnů až měsíců a zpravidla odezní po tom, co se nám podaří se zorientovat a vytvořit si novou rutinu.
Fáze kulturního šoku
Kulturní šok obvykle prochází několika fázemi. Jejich délka může být různě dlouhá a každý z nás ho může prožívat odlišným způsobem.
Euforická fáze: Během prvních několika týdnů v nové zemi si nejčastěji procházíme tzv. euforickou fází někdy známou také jako líbánky. Vše je pro nás nové a vzrušující, stále se cítíme tak trochu jako turisté, užíváme si cestování a památky. Připadá nám, že místní lidé jsou velmi milí a dychtivě poznáváme nové zvyky a tradice. Nemáme čas na to, abychom postrádali svou rodinu nebo své staré zvyky a mnohem více si všímáme podobností než odlišností.
Krize: Po několika týdnech začíná nastupovat realita a toto vzrušení zpravidla opadá. Nastává období krize, které je nejtěžší fází pobytu v zahraničí. Mezi typické projevy patří:
-
idealizace „domova“ - Česká republika se najednou zdá být dokonalá, "doma nám bylo lépe"
-
silný stesk po rodině a přátelích - chybí nám rodina, máme potřebu jim stále psát nebo volat
-
touha po známém - chybí nám český humor, česká jídla, známá místa, známá rutina
-
vztek - na sebe, že jsme odjeli nebo na novou zemi
-
ztráta motivace - nic se nám nechce dělat
-
pocit selhání - pocit, že nový život nenaplňuje naše očekávání, že jsem selhali
-
fyziologické projevy - problémy se spánkem, bolesti hlavy, únava, zažívací problémy,..
Zotavení: Po krizi přichází zotavení. Pomalu se začínáme orientovat v nové kultuře a přijímat nový způsob života. Většinou se nám už daří navazovat přátelství, ovládáme alepoň základy místního jazyka a pocity zmatenosti nebo osamělosti jsou pryč.
Adaptace: Následuje přijetí a adaptace. Je to poslední období celého procesu, kdy nás kulturní šok opouští a my začínáme žít nový život. Cítíme se opět šťastní a přijímáme náš nový způsob života. Ještě se objevují chvíle, kdy se cítíme nepochopení nebo nám chybí rodina, přátelé, známé zvyky a domácí pohodlí. Už ale necítíme paniku a nezpochybňujeme své rozhodnutí.
Co pomáhá na kulturní šok?
-
Uvědomit si a přijmout, co se děje: Připustit si a přijmout, že to, co právě prožíváme je běžné a podobné pocity zažívá téměř každý expat.
-
Připomínat si, že je to jen fáze: Myslet na to, že krize kulturního šoku je jen fáze, která pomine.
-
Naplánovat si den a vytvořit si novou rutinu: Naplánovat si dny konkrétními aktivitami. Vytvořit si novou malou rutinu, např. jít se každý den projít nebo se naučit každý den pár nových slovíček v místním jazyce. Zaměřit se na malé cíle, neklást na sebe velké a náročné požadavky.
-
Pečovat o sebe: Myslet na sebe a na své fyzické i psychické zdraví. Odpočívat, dostatečně spát, jíst kvalitní jídlo, věnovat se věcem, které nás těší a dobíjejí. Ať už je to pohyb, čtení, čas s blízkými nebo cokoliv jiného.
-
Spojit se s lidmi a nebát se vyhledat pomoc: Spojit se s dalšími expaty. Sdílet svou zkušenost s lidmi, kteří tyto pocity a myšlenky moc dobře znají. Můžeme najít komunitní centra v okolí nebo se přidat ke skupinám na facebooku. Velmi často se tyto skupiny jmenují "Češi a Slováci v ...." nebo "Expats in ...".
Mohlo by vás také zajímat
.jpg)
.jpg)
%20(1).jpg)
.png)
.jpg)
.jpg)
.jpg)