.jpg)
Kulturní identita
"Mami, tati, kdo vlastně jsem?"
Děti vyrůstající v multikulturním prostředí často čelí výzvám spojeným s hledáním vlastní identity. Mohou se u nich objevit otázky typu: Kdo vlastně jsem? Kam skutečně patřím? Patřím spíše k jedné národnosti nebo k té druhé? Mohou cítit, že nikam nezapadají nebo že musí neustále volit mezi jednou a druhou stranou.
Naším úkolem jako rodičů je ukázat jim směr a podpořit je, aby pochopily, že mohou být plnohodnotnou součástí obou. Jen tak jim umožníme vybudovat si zdravé sebevědomí a silnou kulturní identitu.
.jpg)
"Aby si děti mohly vybudovat zdravou kulturní identitu, musí být pyšné na to, odkud pochází."
Proč je budování kulturní identity důležité?
Všechny děti, bez ohledu na svůj kulturní původ, potřebují pocit stability a jistoty, aby mohly zdravě růst a rozvíjet se. To je úzce spojeno s tím, že vědí, kdo jsou, kam patří, a jaké místo zaujímají v rodině, komunitě a společnosti.
Multikulturní děti mohou mít někdy s tímto pocitem problém. Každý z rodičů přináší do jejich života jinou kulturu, jiné tradice a hodnoty, což může vést k pocitu rozpolcenosti. Mohou se cítit, že žijí napůl ve dvou různých světech nebo že naopak nezapadají ani do jednoho. Navíc mohou mít obavy, že pokud se přikloní k jedné kultuře, zraní tím druhého rodiče nebo celou stranu rodiny.
K tomu se často přidává také tlak společnosti, která je nutí někam se "zaškatulkovat". Mohou mít pocit, že aby zapadly mezi své vrstevníky, musí potlačit některé zvyky, tradice, názory nebo třeba náboženství. Mohou se také stydět za svůj původ, který v dané společnosti není většinový, nebo ho záměrně skrývat. To všechno vytváří obrovský tlak a zabraňuje jim rozvoji zdravého sebevědomí a pocitu sounáležitosti.
Z toho důvodu je důležité, abychom dětem pomáhali už od malička budovat pevnou a jasnou kulturní identitu. Tím jím dáváme možnost pochopit, že jejich různorodé kulturní kořeny jsou zdrojem síly, nikoliv slabinou.
Jak jim můžeme pomoci?
K rozvoji silné a zdravé kulturní identity je důležité, aby děti cítily hrdost na svůj původ a na všechny aspekty, které ho tvoří, ať už se jedná o různé národnosti, kultury, rasu nebo náboženské tradice. Potřebují mít jistotu, že jsou přijímány přesně takové, jaké jsou, a že mají svobodu samy si zvolit, jakou cestou se v životě vydají.
Podporovat a oslavovat oba původy
Zásadní je začlenit všechny části jejich původu a přistupovat k nim s respektem. Většinou můžeme jen málo ovlivnit to, jaký vliv bude mít společnost a místo, ve kterém žijeme. Co ale můžeme ovlivnit je náš přístup a prostředí, které vytváříme doma. V tomto smyslu je tedy podstatné přistupovat k oběma kulturám a tradicím se stejným zaujetím a entusiasmem a zapojit je do každodenního života naší rodiny.
Zároveň je potřeba myslet na to, že děti se mohou v určitých obdobích svého života více identifikovat s jednou nebo druhou kulturou. To je přirozený proces a nebývá to známka odmítnutí. Je to součást jejich růstu a objevování sám sebe. Naším úkolem je poskytnout jim podporu, aby mohly svobodně zkoumat všechny aspekty svého původu, aniž by cítily tlak se pro něco rozhodnout.
Aktivně a kreativně je zapojovat, i mimo domov
S předchozím bodem jde ruku v ruce také to, že je potřeba děti kreativně a aktivně zapojovat, např. skrze hudbu, filmy, knihy nebo příběhy. Můžeme je také zapojit do vaření, učit je rodinné recepty a povídat si o příbězích spojených s těmito jídly.
Mimo to je důležité, aby získávali zážitky i mimo domov. To znamená účastnit se kulturních akcí, festivalů, svátků a oslav, které reprezentují danou kulturu nebo zemi. Tyto akce jim pomáhají prožívat tradice a hodnoty z první ruky a s lidmi, kteří nejsou pouze jejich rodiče.
Podněcovat zvědavost a otázky
Po celou dobu je nutné aktivně podporovat a podněcovat přirozenou zvědavost dětí. Děti se nejvíce učí tím, že věci objevují a zkoumají je z různých úhlů. Můžeme např. vytvořit tzv. „kulturní výpravy“, při kterých se zaměříme na objevování nových tradic, receptů nebo zajímavostí z obou kultur.
Učit je a oslavovat oba jazyky
Dále je důležité dát dětem možnost učit se jejich rodný jazyk, a to i v případě, že se na světe tolik nevyužívá. Jazyk totiž není jen prostředkem komunikace, ale klíčovou součástí kultury. Pomáhá dětem pochopit, odkud pocházejí, navázat vztah se svým okolím a skutečně prožívat svou identitu.
Jazyk navíc otevírá dveře k příběhům a pomáhá dětem vytvořit si hlubší vztah s prarodiči a příbuzným. Více o vícejazyčné výchově v sekci vícejazyčná výchova.
Spojit je s lidmi z obou kultur
Dětem bychom měli také dopřát možnost udržovat kontakt s širší rodinou, a to jak osobně, tak prostřednictvím technologií, pokud žijí daleko. Plánování a vyjednávání rodinných návštěv nemusí být vždy jednoduché, ale stojí to za každou minutu. Prarodiče, tety, strýcové a další členové rodiny hrají zásadní roli v předávání kulturních tradic a hodnot.
Mimo rodiny je přínosné děti zapojovat i do komunitních organizací, kde se mohou setkat s dalšími dětmi s podobným zázemím.
Dát jim možnost volby
V neposlední řadě je důležité jim dát možnost volby a nevytvářet tlak. Děti se mohou identifikovat s jednou nebo druhou částí, mohou mít odlišné pocity než jejich sourozenci nebo ostatní členové rodiny. A to je v pořádku. Stejně tak se jejich postoj a názory mohou v průběhu dětství i dospělosti měnit. Je podstatné, aby děti věděly, že jsou přijímány a že mohou svobodně a bez strachu prozkoumávat jakoukoliv část svého původu.
Největším vzorem jsme my
Při výchově (nejen) multikulturních dětí bychom měli vždy myslet na to, že tím největším vzorem jsme my. Děti nás každý den napodobují a nevědomě přebírají velkou část názoru a postojů, které jsme si v průběhu života vytvořili. Vše co děláme nebo říkáme se v nich pomalu usazuje a vytváří základ jejich vlastních postojů a názorů. Pokud tedy chceme, aby byly na svůj původ hrdé, musíme jim být pozitivním příkladem.
..
Tipy na aktivity
-
Společná kuchařka: Vytvořit rodinnou „kuchařku“ s recepty z obou kultur, kterou můžete společně rozšiřovat. Nechat děti napsat (nebo ilustrovat) jednotlivé recepty, aby se zapojily i kreativně.
-
Deník předků: Vytvořit deník, kam si děti mohou zapisovat příběhy o svých prarodičích nebo rodičích, jak je slyší, a přidávat k tomu své kresby nebo fotografie.
Související témata
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_edited.jpg)
.jpg)
.jpg)