top of page
Bilingvní dívky si povídají a hrají si

Jazykový vývoj vícejazyčných dětí

"Všechny děti mají přirozený potenciál pro vícejazyčnost."

Pokud chceme být ve vícejazyčné výchově úspěšní, je dobré mít alespoň základní povědomí o tom, jak vypadá vícejazyčný vývoj a jaká specifika s sebou přináší. Díky tomu lépe porozumíme jazykovým potřebám našich dětí, budeme vědět, co je v jejich vývoji přirozené a jak je podpořit, pokud narazíme na nějaké obtíže. 

Zároveň nám informace pomohou zvládat případný tlak okolí, který se v souvislosti s vícejazyčnou výchovou může objevit.

Děti různé národnosti a etnika hrají hru s prsty na trávě
"Všechny děti se vyvíjí podle svého tempa nezávisle na tom, zda vyrůstají v jednom nebo více jazycích. Některé tedy začínají mluvit dříve, jiné později."

Jazykový vývoj dětí od narození do 2 let

Období od narození do 2 let se označuje jako 1.stádium vývoje a je charakteristické tím, že děti si vytváří a užívají jeden jazykový soubor, který obsahuje slova z obou (případně několika) jazyků. Děti v tomto stádiu jazyky nerozlišují, užívají je dohromady jako jeden. Když tedy vysloví nějaké slovo v jednom jazyce, zpravidla nejsou schopné ho vyslovit v jazyce druhém. Pro toto období je naprosto běžné míchání slabik a slov.

Konkrétní milníky ve vícejazyčném vývoji u dětí do 2 let věku:

Prenatální období

Jazykový vývoj začíná již v prenatálním období a doporučuje se proto na miminka mluvit už v těhotenství. Studie ukazují, že už po narození děti preferují mateřský jazyk před ostatními, případně všechny jazyky, které slyšely v prenatálním období od 30tt.

0 - 3 měsíce

Miminka se učí rozpoznávat zvuky a hlasové projevy jako je např. pláč nebo úsměv.

4 - 6 měsíců

Začínají rozlišovat mezi různými zvuky, např. mezi anglickým "th" a českým "t".

7 - 12 měsíců

Opakují slabiky a hlásky v obou jazycích, např. "mama" a "daidai".

12 - 18 měsíců

Začínají vědomě užívat první slova. Mohou spojovat různé části slov z obou jazyků.

18 - 24 měsíců

Začínají spojovat slova dohromady. Běžně míchají oba jazyky, např. "táta go".

Jazykový vývoj dětí od 2 let

Kolem druhého roku se dětem rozšiřuje aktivní slovní zásoba a z jednoho jazykového souboru se tak pomalu začínají oddělovat dva (případně více). V praxi to znamená, že začínají pomalu jazyky rozlišovat a užívat je podle toho, s kým hovoří. I nadále je ale naprosto běžné míchání slov a gramatiky. 

Až postupem času děti začnou jazyky rozdělovat jasně a to jak po gramatické stránce, tak co se týče slovníku. Kdy se však do tohoto stádia dostanou je plně individuální a záleží na mnoha faktorech jako je osobnost dítěte, přístup rodičů, podpora okolí atd. U někoho to může být ve 3 nebo 4 letech, u někoho později. 

Milníky ve vícejazyčném vývoji u dětí od 2 let věku:

2 - 3 roky

Děti začínají skládat slova do krátkých frází, jednoduchých vět nebo otázek. Stále je však běžné, že kombinují slova a gramatiku z obou jazyků. Jednoduše sáhnou po tom výrazu, který je pro ně v danou chvíli snazší. Postupně si ale začínají uvědomovat, že jazyky se liší, a učí se volit správná slova a fráze podle toho, s kým zrovna mluví.

Některé děti v tomto věku prochází fází, kdy stejný předmět označují v obou jazycích současně. Může se tak stát, že si při hře řeknou třeba: "Tady car, auto, brm brm!" Tento mix je zcela přirozenou součástí jejich jazykového vývoje a značí, že si postupně osvojují pravidla obou jazyků.

3 - 4 roky

Slovní zásoba v obou jazycích se vyvíjí. Děti se zdokonalují v gramatice, začínají užívat stále více slov a zlepšuje se také jejich výslovnost.

4 roky a více

Okolo 4. roku se dostávají do posledního stádia, kdy začínají plynně a přirozeně komunikovat v obou jazycích a využívat je vědomě podle toho, s kým mluví nebo v jakém jsou prostředí. S přibývající slovní zásobou také ustupuje míchání jazyků a gramatiky. U některých dětí může toto stádium nastat později, i to je v pořádku. Je to velmi individuální a vázané na mnohé faktory. 

Specifika vícejazyčného vývoje

Ve vícejazyčném vývoji se objevují specifické jevy, které mohou některé rodiče vystrašit. Tyto jevy jsou ale naprosto přirozené, běžné a tvoří nedílnou součást jazykového vývoje vícejazyčných dětí. Některé jsou typické pouze pro určité období, některé přetrvávají v jisté míře až do pozdějšího věku.

Interference

Prvním z nich je interference neboli vliv jednoho jazyka na druhý. Znamená to, že jeden jazyk ovlivňuje nebo omezuje jazyk druhý, např. přízvuk, intonace, pořadí slov atd. 

Příklad"I don't like no nuts." : Dvojitý zápor, který vychází z češtiny (Nemám rád žádné oříšky).

PŘEPÍNÁNÍ (code-switching)

Dalším typickým projevem je přepínání mezi jazyky nebo také míchání jazyků. Může k němu docházet v rámci jedné věty, fráze nebo celého rozhovoru. Míchání jazyků je naprosto běžnou součástí vícejazyčného vývoje. 

Příklad: "Papa, can you zapnout televizi?"

Jazykové výpůjčky

Posledním rysem jsou jazykové výpůjčky neboli vypůjčení si slova z jednoho jazyka v jazyce druhém. Tato slova mohou být navíc různě upravena podle potřeby. Jedná se o přirozenou součást vývoje, na kterou lze nahlížet jako na projev vynalézavosti. Pokud děti neznají slovo v jednom jazyce, jejich mozek přejde do režimu řešení problémů a nabízí jim jazyk druhý. Děti, které mluví pouze jedním jazykem, tuto výhodu nemají a často používají gesta k doplnění slov, která neznají.

Příklad"Mami, namalovala jsem Bildečko.": vychází z německého slova Bild (=obraz)

Dívka u logopeda

Kdy vyhledat pomoc?

Vícejazyčnost není příčinou jazykových obtíží, to ale neznamená, že se u vícejazyčných dětí nemohou objevit. Nejčastěji to poznáme tak, že začnou mít potíže v obou jazycích. Pokud tomu tak je, je dobré obrátit se na jazykového terapeuta, logopeda nebo jiného specialistu.

Kdy bychom měli zbystřit a vyhledat pomoc?

  • Jazykové zpoždění - viditelně jazykové opoždění, které se projevuje v obou jazycích

  • Problém s porozuměním nebo vyjadřováním se - hodnoceno adekvátně podle věku dítěte, pozorované v obou jazycích

  • Mlčení - děti přestanou úplně mluvit, vhodné obrátit se na psychologa

  • Dramatická ztráta jazyka - náhlá a významná ztráta jazykových dovedností v jakémkoli jazyce, zejména pokud je doprovázena dalšími změnami v chování nebo vývoji

  • Koktání

  • Chybné vyslovování hlásek - pokud mají obtíže s výslovností určité hlásky (např. české ř), doporučení na logopeda

  • Somatické problémy - počůrávání se, bolesti břicha, únava, atd.

  • Vlastní pocit, že je něco špatně - někdy je potřeba důvěřovat rodičovskému instinktu. Při jakékoliv vnitřní obavě, i když nespadá do žádné z výše uvedených kategorií, je doporučeno vyhledat odborný názor.

Komentáře

Podělte se o vaše myšlenkyBuďte první, kdo napíše komentář.

Související témata

Kdo jsem?

Jmenuji se Kateřina Küchler a jsem autorkou tohoto webu. Jsem psycholožka, bývalá expatka, manželka cizince a máma dvou skvělých dětí, které s manželem vychováváme vícejazyčně v německo-česko-anglickém prostředí. 

Základní principy

Jaké jsou základní principy bilingvní a vícejazyčné výchovy?

Výhody vícejazyčné výchovy

Jaké výhody přináší vícejazyčnost dětem i celé rodině?

Metody vícejazyčné výchovy

Jaké existují metody a jak vybrat tu nejvhodnější strategii?

Mýty vs. fakta

Jaké mýty se vytváří okolo vícejazyčné výchovy a co je na nich pravdy? 

Otázky a odpovědi

Odpovědi na nejčastější otázky týkající se vícejazyčné výchovy.

Jak začít s vícejazyčnou výchovou

Jak začít a na co se dopředu připravit?

bottom of page